ERA obdržela vyznamenání za přínos pro rozvoj elektronického boje

Zástupci ERA se zúčastnili oslavy 10. výročí založení 53. pluku průzkumu a elektronického boje, která se konala 13. září na Národním památníku II. světové války v Hrabyni u Opavy. Při slavnostním ceremoniálu obdržela firma pamětní medaili za dlouholetý přínos v oblasti rozvoje elektronického boje, průzkumu a bezpilotních prostředků.

Z rukou velitele pluku ocenění převzal obchodní ředitel ERA Jakub Thomas. „Jsme hrdí, že zde dnes můžeme být. S 53. plukem, který navazuje na 30letou tradici armádních útvarů věnovaných pasivním systémům e elektronickému boji, nás spojuje dlouholetá oboustranně prospěšná spolupráce,“ uvedl po dekorování Jakub Thomas.

Oceňování výročními pamětními odznaky předcházel slavnostní nástup příslušníků pluku za přítomnosti mnoha hostů, včetně primátora Opavy, představitelů ministerstva obrany a generálního štábu AČR a zástupců několika dalších společností, vyvíjejících zaměření jednotky odpovídající vojenské technologie. „Vážíme si obdržené medaile, kterou považujeme za ocenění přínosu obranného a bezpečnostního průmyslu pro obranyschopnost naší země“, dodal Thomas.

53. pluk průzkumu a elektronického boje „Generála Heliodora Píky“ se sídlem v Opavě se skládá z 102. průzkumného praporu, 532. praporu elektronického boje, 533. praporu bezpilotních systémů a Centra ISR (Inteligence, Surveillance and Reconnaissance – Vojskové zpravodajství, sledování a průzkum). Útvar založený v roce 2013 má ve znaku netopýra symbolizujícího schopnost vysílat a přijímat lidským smyslům nedostupná vlnění. Působí nejen v Opavě, ale na deseti dalších místech po celé republice. ERA dlouhodobě spolupracuje především se specialisty 532. praporu dislokovaného v Táboře.

Pluk je pojmenován po vysokém prvorepublikovém důstojníkovi a válečném hrdinovi obou světových válek, generálu Heliodoru Píkovi, který se narodil v Opavě. Heliodor Píka se jako legionář zúčastnil bojů na západní frontě 1. světové války a ve válce druhé pomáhal Ludvíku Svobodovi zformovat jednotku československé armády v Buzuluku v SSSR a při osvobozování s ní došel až do Prahy. Po válce obdržel vyznamenání, ale pouhé čtyři roky nato, po komunistickém převratu byl navzdory svým zásluhám popraven ve vykonstruovaném politickém procesu. Rehabilitován byl v roce 1968 a novodobá historie jej řadí k nejznámějším obětem represí komunistického režimu vedle Rudolfa Slánského a Milady Horákové.

Národní památník II. světové války je jedním z odborných pracovišť Slezského zemského muzea. Nachází se na cestě mezi Ostravou a Opavou v obci Hrabyně a jeho původní název zněl Památník Ostravské operace. Dnes je v něm působivá protiválečná expozice věnující se nejen osvobození Čech, Moravy a Slezska Spojenci, ale i bojům Čechoslováků v Sovětském svazu, v Anglii, ve Francii, domácímu i zahraničnímu odboji, partyzánskému hnutí a životu v Protektorátu.